26.4.13
Vzorkové daření

Když se daří, tak se daří. Nejdřív jsem zíral na prázdnej klub, kterej vypadal zase úplně jinak než posledně, pak jsem zíral na to jak se postupně zaplňuje a lidi skandujou a pak jsem zíral na to, kolikrát jde zahrát na piáno takový ty základní 4 akordy, aniž by člověk zešílel nebo se porval… Ve Vzorkovně je to prostě pokaždý jiný a pokaždý skvělý. Taky nás tam objevil zase jeden člověk, co takovou muziku jakživ neslyšel, a byl za to rád, že nás poznal.

Zatliáni